Ladislav Jakl červen 2001

Až vypiješ mi všechnu krev
nebudu ti už nikdy zpívat
neuslyšíš žádnej zpěv
budeš sama každej večer doma zívat

Až roztlučeš mý všechny kosti
bude pokoj od tvý zlosti
místo kostí prášek, pudr, prach
a bude pokoj od blbosti

Až se najíš mojí kůže
zjistíš co se smí a může
s jídlem roste chuť i hlad
hned ulovíš jiný muže

Až povaříš moje srdce
a do bujónu hodíš vejce
zůstanou ti prázdný ruce
než v nich zmáčkneš dalšího strejce

Až vydloubeš moje oči
neuvidím kdo se kolem tebe točí
a do krku pelyněk s psí močí
naleješ mi spolu se svou žlučí

Až vypiješ mi všechnu krev